Český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog se narodil 1. července 1889 ve Slabcích u Rakovníka, ještě ve starém mocnářství. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Emanuela Dítěte, Karla Vítězslava Maška a Jakuba Schikanedera a poté působil jako učitel na středních školách (1913–1939). V roce 1919 onemocněl tuberkulózou, ale naštěstí pro něho i budoucí generace se vyléčil.

 Od roku 1919 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, v letech 1921–1924 členství přerušil a stal se členem Umělecké besedy, ze které v roce 1924 odešel kvůli názorovým neshodám. V roce 1925 založil spolu s Karlem Holanem, Miloslavem Holým a Karlem Kotrbou skupinu Ho Ho Ko Ko, která přijala název Sociální skupina. Ze Spolku výtvarných umělců Mánes byl v roce 1930 vyloučen, v roce 1947 mu bylo členství vráceno a v roce 1956 byl spolek násilně rozpuštěn. V padesátých letech žil v izolaci a do roku 1958 nesměl vystavovat. Hodně a rád cestoval, podnikl studijní cesty do Francie, Belgie, Německa, Nizozemska a Jugoslávie. Jeho dílo bylo ze začátku ovlivněno fauvismem a expresionismem. Ve dvacátých letech se nechává inspirovat geometrizujícím kubismem, poté i novoklasicismem. V jeho pozdější tvorbě se začala objevovat i nefigurativní témata, přiklání se též k surrealismu. Jeho grafické práce a ilustrace většinou zobrazují sociální a intimní témata. První samostatnou výstavu měl již v roce 1927 v pražském Rudolfinu. Za života získal řadu ocenění, např. stříbrnou medaili na Světové výstavě v Paříži v roce 1937, a v roce 1965 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel 14. ledna 1970 v Praze. Zajímavostí je, že synové jeho vnuka Petra Kotíka jsou prapravnuci T. G. Masaryka.